Medzi oblasťami záujmu charakteristickými pre tvorbu skladateľa Milana Guštara je dlhodobo prenášanie matematických princípov do zvukového umenia. Táto téma je prítomná aj v cykle Flex, ktorý Guštar kontinuálne vytvára od roku 1999. Nateraz chronologicky poslednou zo skladieb (nie však poslednou v poradí číslovania) je skladba Flex Nr. 24 – Nychthemeron, ktorú Guštar vytvoril špeciálne pre JAMA – 76. ročník Milana Adamčiaka, kde bude prezentovaná ako 24-hodinová zvuková inštalácia.
O cykle Flex autor píše: „Kolem roku 1999 jsem se zabýval úvahami o tom, co by se stalo, kdyby se notové osnovy v partituře naklonily a vše ostatní zůstalo na svých místech. Všechny tóny by pak musely stoupat nebo klesat, podle toho jak by postupovaly napříč notovými linkami.
Nejprve jsem chtěl s využitím tohoto principu vytvořit několik krátkých skladeb. Pak jsem začal celou věc systematicky prozkoumávat od jednotlivých tónů přes jednoduché souzvuky až po souzvuky složené z mnoha tisíců tónů proměnné výšky. Zkoušel jsem i neustále se proměňující rytmické struktury, plynulé a nikdy nekončící změny tempa nebo harmonie, které se spojitě mění. Při tom jsem se od původně zamýšlených krátkých skladeb někdy dostal k útvarům mnohem delším, z nichž některé mohou trvat i mnoho hodin.
Nakonec vznikla řada studií nazvaných Flex, které jsou většinou založeny na jednom nebo několika málo principech či strukturách popsaných jednoduchým algoritmem, předpisem nebo grafem. Spojuje je i úspornost použitých prostředků, využití jednoduchých zvuků, zvuková a formální čistota. Většinu z nich lze dobře znázornit graficky – součástí cyklu jsou i algoritmicky generované grafiky, které slouží jako partitury. Jednotlivé části je možné provádět samostatně, lze je použít jako stavební materiál pro vytvoření skladeb komplexnějších nebo lze v kompozicích využít pouze jejich principy.
V roce 1999 bylo příliš obtížné připravené skladby realizovat dostatečně přesně a v potřebné zvukové kvalitě. Několik let zůstal cyklus pouze v konceptu, občas jsem se k němu vracel a přidával další části. Po roce 2005 jsem některé z nich začal „zhmotňovat“ pomocí programu Csound. Části, o nichž jsem usoudil, že překračují vymezení cyklu studií, jsem v průběhu let vyřadil a staly se z nich samostatné skladby.“
~
Na prelome 50. a 60. rokov 20. storočia sa začali experimenty s využitím počítačov na vytváranie algoritmicky generovaných umeleckých diel. Teraz sme na začiatku ďalšie vlny záujmu o generatívne umenie, tentoraz vyvolané využitím strojového učenia a neurónových sietí pre analýzu, dotváranie a pretváranie existujúcich umeleckých diel i vytváranie diel nových. Kedy sa to všetko začalo? Čo sú to algoritmy? Aké postupy sa v algoritmickej umeleckej tvorbe používajú?
V dobe, kedy generatívne umenie vďaka novým modelom neurónových sietí prvýkrát preniká do záujmu laickej verejnosti urobí český skladateľ Milan Guštar stručný úvod do minulosti aj súčasnosti generatívneho umenia. Možno to bude ale aj zaujímavé know-how do života, napokon, čo iné sú algoritmy než spôsoby, akými robíme rozhodnutia?
Milan Guštar je organológ, skladateľ, konštruktér elektronických a elektroakustických zariadení a programátor. Zaoberá sa interdisciplinárnym výskumom na pomedzí vedy, techniky a umenia, predovšetkým matematickými princípmi v hudbe, teóriou tónových sústav, elektronikou, informatikou, aplikovanou matematikou, modelovaním a simuláciou. Od 80. rokov sa venuje vlastnej hudobnej, intermediálnej a výtvarnej tvorbe ovplyvnenej minimalizmom, v ktorej často využíva algoritmické a generatívne postupy a matematické princípy. Tvorí elektroakustickú hudbu aj kompozície pre tradičné nástroje. V 80. a 90. rokoch viedol hudobné zoskupenie Flao YG a tvoril hudbu pre film a divadlo. Vydal niekoľko CD so svojimi skladbami, ktoré príležitostne uvádza naživo. Je autorom obsiahlej dvojzväzkovej encyklopedickej knihy Elektrofóny, v ktorej zhrnul históriu vývoja a princípy fungovania elektromechanických a elektronických hudobných nástrojov. V súčasnosti pôsobí na pražskej AMU, kde sa na hudobnej fakulte venuje pedagogickej činnosti a výskumu v oblasti hudobnej akustiky. // uvnitr.cz
Milan Guštar: Flex. Od 1999. Výber z cyklu grafických partitúr. Majetok autora.
Milan Guštar: Flex Nr. 24 – Nychthemeron. 2022. Zvuková inštalácia a grafická partitúra. Trvanie: 24 hod. Majetok autora.
približovanie –> stretávanie –> vzďaľovanie
Milan Guštar: Algoritmy v umení. Prednáška. Trvanie: cca 45 min.
Pythagoras –> Babbage –> Turing
